
Vesnice leží v proláklině mírně zvlněného terénu, z níž vytéká jeden ze zdrojů Klaperova potoka (levobřežní přítok Dyje). Horní Břečkov sice vznikl v době vnitřní kolonizace, poprvé je však připomínán až v r.1323 jako součást do té doby zeměpanského Vranova – toho roku směnil král Jan Lucemburský Vranov s Jevíčkem s Jindřichem z Lipé za jeho statky v západních Čechách. Součástí vranovského panství byla vesnice až do zániku patrimoniální správy (1848).
Kostel v Horním Břečkově, zasvěcený sv.Klimentu, má ro¬mánské jádro z pozdního 12., nebo z 1.poloviny B.století, upravován byl v r. 1748 nákladem vranovských Althannů a ještě v r. 1831. V místní části Čížově stojí mariánská kaple z r. 1787.
Obecní pečeť Horního Břečkova je barokní, patrně z konce 18.století, v pečetním poli je srdce, nebo lipový list, přeložený pásovou pilou; opis majuskulou GEMEINDE. OBER. FROESCHAU. (MZA Brno, prac.Kunštát, fond D7, sign.Z –89).
Autor návrhu znaku a praporu Horního Břečkova využil části pečetního znamení (figura pily v návaznosti na charakter okolní lesnaté krajiny), k němž připojil ostrev z erbu prvního šlechtického majitele vesnice Jindřicha z Lipé (černé zkřížené ostrve ve zlatém poli), kotvu coby atribut sv.Klimenta, mariánskou lilii a stříbrné břevno v červeném poli z erbu vranovských Althannů. Z předkládaného návrhu znaku vychází i upravený návrh praporu, vytvořený v souladu se zásadami a zvyklost¬mi současné české vexilologické tvorby. Miroslav J.V. Pavlů, heraldik
Symboly obce ke stažení
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 27 | 28 | 29 | 30 | 1 | 2 | 3 |
| 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
